Sir Ken Robinson, patron the London School of Contemporary, tvrdí, že tanec a tělesná aktivita, by měly mít na školách stejnou roli, jako má matematika, věda nebo jiné předměty. Tvrdí, že tanec může dokonce zlepšit úspěšnost žáků i v jiných předmětech.
Reakce na toto tvrzení na sebe nenechaly dlouho čekat. Mnohé byly pozitivní, ale zároveň se setkal is nevěřícími, či posměšnými reakcemi.
Pokud bychom měli definovat tanec mluvíme o fyzickém vyjádření vztahů, pocitů a nápadů prostřednictvím pohybu. Nikdo jej nevytvořil ani nevymyslel. Je zarytý hluboko v srdci v každé kultuře napříč historií lidstva. Zahrnuje několik žánrů, stylů, tradice a nikdy se nepřestal vyvíjet. Tanec hraje různou úlohu napříč kulturami od rekreační až po posvátné.
Někteří lidé už dávno pochopili, že tanec je nezbytnou součástí života a vzdělání. Nízký status tance na školách je zapříčiněn, kladením vysokých nároků na konvenční akademické vzdělání, které spojuje inteligenci s verbálním a matematickým uvažováním.
Mnohé studie poukazují na to, jak hlubší porozumění tance pomáhá obnovovat radost a přináší stabilitu v problémových a životních situacích, zmírňuje napětí ve školách a odstraňuje šikanu, či násilí.
Z tohoto důvodu začaly v USA vznikat taneční programy pro školy, které se nacházejí v nejnáročnějších podmínkách v zemi. Pomocí tance tam zlepšují sociální vztahy, budují spolupráci, respekt a soucit mezi žáky.
Toni Walker, bývalý ředitel jedné základní školy na Floridě, potvrdil tento pozitivní vliv na žáky příběhem o dívce, která když poprvé přišla na tuto školu, přinesla s sebou přibližně 5 centimetrovou složku se záznamy o špatném chování. Tato dívka prý měla potřebu druhým ukázat, že je dostatečně silná a dokáže se za to poprat. Nejdříve se na taneční kurzy přihlásit nechtěla, ale protože to bylo povinné, neměla na výběr.
Už po chvíli tancování zjistila, že má přirozený talent a dále už jí prý na taneční hodiny nemuseli přesvědčovat.
Ředitel potvrdil, že již po třetí taneční hodině byla žákyně změněna. Začala se o sebe starat, začala jinak komunikovat, stala se milou a začala respektovat své okolí. Její matka nemohla uvěřit změně, kterou viděla. Toni prohlásil, že taneční program na jejich škole má mnohem větší význam, než si lidé můžou myslet.
Tanec s sebou na školy přinesl mnohé benefity a to hlavně v rámci sociálních vztahů mezi studenty, zejména mezi odlišnými pohlavími a věkem. Mnohé formy tance jsou společenské, zahrnují společné pohyby s přímým fyzickým kontaktem.
Až 95 procent škol zapojených do tanečního programu potvrdilo, že se prokazatelně zlepšily schopnosti studentů spolupracovat, zvýšilo se akceptování ostatních a také tito studenti začali zacházet s jinými osobami s větším respektem.
Jeden z ředitelů školy byl zvláště ohromen, když po dvouleté účasti v tanečním programu se výsledky žáků z jiných předmětů zlepšily z podprůměrných na nadprůměrné.
Nejedná se samozřejmě jen o tanec ale o celkovou fyzickou aktivitu na školách. Trendem ve většině škol je snižovat množství fyzických aktivit ve prospěch zvyšování času na matematiku, vědu či jazyky. Avšak tato opatření nezlepšila úspěšnost žáků tak, jak by političtí činitelé čekali.
Skupina výzkumníků dokonce vytvořila přehled ve více než 850 studiích a pozitivních účincích fyzické aktivity na děti školního věku. Nevěřili by jste, ale našli důkazy na podporu závěru, že fyzická aktivita má přímý pozitivní vliv na paměť, koncentraci a chování ve třídě a kolektivu.
Závěrem bychom mohli říci, že tanec a umění není jen pro vyvolené talentované lidi, ale právě naopak. Umění by mělo být dostupné pro všechny, aby kvalitně formovalo každého jedince, protože jeho důsledky na kvalitní rozvoj osobnosti jsou nepopiratelné.
Zdroj
Sir Ken Robinson prednáší o tom, jako školní systém často udupává talent na semináři TED.
© 2024 Dancemaster.sk
Výhody pro naše věrné za každý nákup.- 5%
Zaregistruj se jako
